EKONOMIKA
Velmi vyspělý průmyslový stát s intenzivním zemědělstvím. Zpracovává se měď, zinek, olovo, kobalt, germanium a radium, těží se uran a lignit. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenský, hutnický, chemický a textilní průmysl. Nejprůmyslovější města jsou města Bruxelles (hlavní město), Antwerpen, Liege. 60% vyrobené energie pochází z jaderných elektráren, těžba uhlí a tím i uhelná energetika je omezována. V Antverpách, pátém největším přístavu na světě, se koncentruje petrochemický průmysl. Belgie je hlavním obchodníkem s diamanty. Belgie má nejhustší silniční i železniční síť. Belgie je sídlem NATO a EU. Významný je cestovní ruch (12 000 000 návštěvníků ročně). Produktivní zemědělství reprezentuje především živočišná výroba. Chovají se vepři, skot a drůbež. Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa a zelenina.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Na severu a západu země jsou nížinné oblasti, na jihovýchodě se nachází vrchovina Ardeny. Oceánské podnebí přináší chladná léta (16°C) a mírné zimy (2°C), ročně spadne průměrně na 1000 mm srážek.

HISTORIE
V Belgii žijí dvě hlavní etnické skupiny - Francouzi a Vlámové. Ve školství existuje možnost zvolit si vyučovací jazyk, stejně tak i televizní vysílání je dvoujazyčné. Belgie je zemí s největším podílem městských obyvatel na světě. Od roku 57 byla Belgie součástí římské provincie, v 8. století karolinské říše a v polovině 9. století lotrinské říše. Později vznikla jednotlivá hrabství, která byla v letech 1384 - 1441 sjednocena. Do roku 1477 byla Belgie nizozemskou državou, od roku 1516 patřila Habsburkům. Do roku 1814 byla součástí Francie, v letech 1815 - 1830 byla sloučena spolu s Nizozemskem a Lucemburskem do Spojeného království nizozemského. V roce 1830 byla vyhlášena nezávislost.