EKONOMIKA
Poměrně vyspělý průmyslově-zemědělský stát, nejvyspělejší z bývalého východního bloku. Česko má druhou nejvyšší životní úroveň (po Slovinsku) z postsocialistických států. Významná průmyslová centra: Praha, Ostrava, severní Čechy, Pardubice a Hradec Králové. Výroba automobilů (Škoda Auto, Tatra), težké strojírenství (Škoda Plzeň, ČKD Praha), chemický průmysl (Kaučuk, Chemopetrol, Paramo), hutnictví (Vítkovické železárny), obuvnický průmysl (Baťa), významná je výroba piva (Plzeň, České Budějovice), dále kožedělný, polygrafický, sklářský a elektrotechnický průmysl. Těží se černé i hnědé uhlí, vápenec, v menší míře ropa a zemní plyn. Většina elektrické energie je vyrobena v uhledných elektrárnách, v poslední době ale silně vzrostl podíl jaderné energie (Dukovany, Temelín), významné jsou i vodní elektrárny. Velmi hustá je železniční síť (9340 km), budují se nové vysokorychlostní koridory v návaznosti na tratě v Německu a Rakousku. Největší letiště je v Praze-Ruzyni. Významné jsou říční přístavy, zejména na Labi v severních Čechách. Význačný je turistický ruch - Praha, Brno, Olomouc, lázeňská města (Karlovy Vary, Mariánské Lázně), hrady, zámky a hory. V zemědělství převládá živočišná výroba. Chová se skot, prasata, ovce, drůbež, koně a ryby. Pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice), brambory, cukrová řepa, len, ovoce a zelenina.
PŘÍRODNÍ POMĚRY
Většina hor se nachází na obvodu státu (Šumava, Krušné hory, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky), střed povětšinou zaujímají úrodné nížiny (Polabská nížina, Hornomoravský a Dolnomoravský úval) a pahorkatiny (Středočeská pahorkatina, Plzeňská pahorkatina). Hlavní vodstva jsou řeky Vltava, Labe a Morava. Četné údolní nádrže s hydroelektrárnami (Orlík, Lipno, Slapy), tradiční je rybníkářství (Rožmberk, Svět). Podnebí je přechodné oceánsko-kontinentální. Průměrná lednová teplota v Praze je cca -1°C, červencová dosahuje 20°C. V Brně je v lednu průměrně -2°C, v červenci 19°C.
HISTORIE
V prvním století vznikla na českém území Marobudova říše. V 7. století ji vystřídala Sámova říše se sídlem na Moravě. Po roce 830 existovala Velkomoravská říše, po jejím zániku sjednotili Přemyslovci roku 995 český stát. Od roku 1526 až do roku 1918 spadalo české území pod habsburskou říši. 28.10.1918 byla vyhlášena samostatnost a vznikla kapitalistická Československá republika (ČSR). 30.10.1938 bylo odtrženo pohraničí a přilehlé oblasti, celkem přibližně třetina rozlohy. 15.3.1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Po druhé světové válce bylo Československo obnoveno, ale bez Podkarpatské Rusi. Roku 1948 se ČSR ocitla pod mocí komunistů. Krátké období relativní svobody v roce 1968 bylo záhy potlačeno invazí vojsk Varšavské smlouvy a následovalo období normalizace. 17.11.1989 byl totalitní režim svržen a jméno státu se změnilo na ČSFR (Československá federativní republika). ČSFR zanikla na konci roku 1992, neboť 1.1.1993 se rozdělila na dva samostatné státy - Českou republiku a Slovenskou republiku.
|
| Základní údaje
|
| Poloha
|
střední Evropa
|
| Rozloha
|
78 866 km2
|
| Sousedící státy
|
Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo
|
| Nejvyšší bod
|
Sněžka 1 602 m n.m.
|
| Nejnižší bod
|
hladina řeky Labe na hranici s Německem 115 m n.m.
|
| Přístup k moři
|
ne
|
| Počet obyvatel
|
10 309 000 (1997)
|
| Hlavní město
|
Praha (1 216 000 obyvatel)
|
| Podíl městských obyvatel
|
70%
|
| Průměrný roční přírůstek obyvatelstva
|
0% (1991-1996)
|
| Náboženství
|
římští katolíci 40%, ateisté 39,5%, ostatní 20,5%
|
| Etnické složení
|
Češi 94%, Slováci 3%, Romové 1,3%, ostatní 1,7%
|
| % analfabetů
|
<1%
|
| Očekávaná délka života
|
M 70; Ž 76,9 (1995)
|
| Úřední jazyk
|
čeština
|
| Státní zřízení
|
republika
|
| Integrace
|
OSN, EU, NATO, OECD
|
| HNP/obyvatel
|
4 740 USD (1996)
|
| Měna
|
1 koruna česká (CZK) = 100 haléřů
|
|