EKONOMIKA
Poměrně vyspělý zemědělsko-průmyslový stát, nejvyspělejší ze zemí bývalého Sovětského svazu a jeden z nejvyspělejších postkomunistických států. Zastoupen je strojírenský, elektrotechnický, textilní, potravinářský, chemický, dřevařský průmysl a průmysl stavebních hmot. Nerostné bohatství není příliš velké, významná je pouze těžba hořlavých břidlic, které se používají jako palivo v převažujících tepelných elektrárnách. Hlavní centra průmyslu jsou města Tallin (hlavní město), Kothla-Järve a Tartu. Velká část zahraničního obchodu připadá na Finsko. Estonsko má kvalitní infrastrukturu a vysokou úroveň vzdělání i lékařské péče. V zemědělství převažuje živočišná výroba - chová skot a prasata. Pěstuje se obilí (ječmen, žito) a brambory.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Nízko položený rovinný stát s četnými ostrovy (cca 800), jezery a bažinami. Estonsko je nejseverněji položenou pobaltskou republikou. Největší jezero se jmenuje Pejpsi (Čudské jezero). Největší ostrovy jsou Saaremaa a Hiiumaa. Důvodem nížinného charakteru státu je činnost pleistocenního ledovce. V současnosti probíhá v zemi intenzivní znovuzalesňování, protože ze sovětské vlády byly lesy káceny. Podnebí je chladné a má oceánsko-kontinentální ráz. Průměrná roční teplota je 5,2°C, průměrná lednová teplota v Tallinnu činí -4,6°C, červencová jen 16,5°C. Roční úhrn srážek dosahuje 570 mm.

HISTORIE
V 11. století byla část Estonska pod vlivem Kyjevské Rusi, později byl sever státu připojen k Dánsku. Ve 13. století si území osvojili němečtí livonští rytíři. Díky livonským válkám (16. století) bylo Estonsko rozděleno mezi Švédsko, Dánsko a Polsko. V roce 1721 bylo připojeno k Rusku. V roce 1917 se od něj odtrhlo a 24.2.1918 vyhlásilo nezávislost. V roce 1940 bylo Estonsko připojeno k SSSR. 12.3.1991 vyhlásila Estonská SSR svrchovanost a 20.8.1991 plnou nezávislost.