EKONOMIKA
Velmi rozvinutý průmyslově zemědělský stát, čtvrtý nejvyspělejší stát světa a druhý nejvyspělejší stát v Evropě. Hlavní vlna rozvoje státu přišla v padesátých letech 20. století. Francie trpí nedostatkem vlastní ropy a zemního plynu, proto je nutné tyto suroviny dovážet. Naopak se těží železná ruda, černé uhlí, bauxit, soli a uran. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství - výroba automobilů (Renault, Peugeot, Citroën), letadel (Airbus, v minulosti Concorde), vysokorychlostních vlakových souprav (TGV - Train a grande vitesse je držitelem železničního rychlostního rekordu - 525 km/h) a lodí, chemický průmysl, hutnictví, potravinářství (světoznámá výroba vína), elektrotechnický a elektronický průmysl, zbrojní průmysl a průmysl stavebních hmot. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Paris, Marseille, Lille, Lyon, Bordeaux, Toulouse, Le Havre a Nantes. Cca 80% vyrobené elektrické energie připadá na jadernou energetiku, v jejímž využití je Francie na druhém místě na světě (po Litvě). Dopravní infrastruktura je na velmi vysoké úrovni, převažuje silniční doprava. Významný je i cestovní ruch, ať již do přímořských letovisek nebo lyžařských center v Alpách či Pyrenejích. Zemědělství je moderní a vysoce intenzivní. Větší výnam má živočišná výroba. Chová se skot, prasata, ovce, kozy, drůbež. Nemalý význam má rybolov. Pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice), brambory, ovoce a zelenina, chmel, cukrová řepa, tabák.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Na západě a na severu je Francouzská nížina, na severovýchodě se nachází Ardeny, na severozápadě leží Armarický masív, na jihozápadě se nalézá pohoří Pyreneje a na jihovýchodě Západní Alpy. Významné řeky jsou Loire, Seine, Rhône. Jezera jsou převážně limanová (Étang de Cazaux) a ledovcová (Lac Léman), v deltě řeky Rhôny se vyskytují bahnitá brakická jezera. Podnebí je mírné oceánské, na východě s kontinentálním vlivem. Na severozápadě jsou chladná léta, mírné zimy a dostatek srážek. V Paříži dosahují průměrné červencové teploty 19,3°C, lednové 3,6°C. Roční úhrn srážek je 645 mm.

HISTORIE
Od roku 54 spadalo území dnešní Francie pod římské impérium jako provincie Galie Zaalpská. V 5. - 9. století bylo začleněno do franské říše. Po jejím rozpadu (843) na tři oblasti se stala Francie centrem západofranské říše. V 11. až 13. století byla část území lénem normanských knížat. 17. a 19. století se neslo ve znamení expanze do různých kontinentů. Slavný císař Napoleon získal dočasně pro Francii další území.

ZÁVISLÁ ÚZEMÍ
Francii náleží množství závislých území v Africe (Réunion, Mayotte, Terres Australes), Jižní Americe (Francouzská Guyana), Severní Americe (Guadeloupe, Martinik, St. Pierre a Miquelon) a v Austrálii a Oceánii (Nová Kaledonie, Francouzská Polynésie a Wallis a Futuna).