Itálie


EKONOMIKA
Velmi vyspělý průmyslově-zemědělský stát, 3. nejvyspělejší v Evropě a 6. nejvyspělejší na světě. Nejvyspělejší stát jižní Evropy. Nerostné bohatství je rozmanité, ale slabé, v menší míře se těží hnědé uhlí, ropa a zemní plyn, olovo, zinek, mangan, stříbro, pyrity, uran, sůl, síra, mramor a kaolín. Mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem jsou stále velké rozdíly v ekonomické situaci. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství - výroba automobilů (Fiat, Alfa Romeo, Ferrari, Lamborghini), motocyklů (Cagiva, Piaggio), vysokorychlostních vlakových souprav (Pendolino, Cisalpino), lodí a letadel, těžební, metalurgický, elektronický, elektrotechnický, chemický, petrochemický, textilní, obuvnický, papírenský, kožedělný a potravinářský průmysl. Hlavní střediska průmyslu jsou Milano, Torino, Roma, Napoli, Bologna, Genova, Firenze a Palermo. Většina elektrické energie se vyrábí v tepelných elektrárnách. Itálie má hustou síť jedněch z nejkvalitnějších silnic (300 000 km, 7 000 km dálnic), významné jsou tunely. Železniční síť měří 20 000 km, elektrifikováno je přes 50%. Významná je letecká i lodní doprava. Celoroční význam má cestovní ruch - od rekreací u moře přes kulturní památky až po lyžování. V zemědělství převažuje rostlinná výroba - pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, kukuřice, oves, rýže), brambory, cukrová řepa, ovoce a zelenina, luštěniny a tabák. Chová se skot, ovce, prasata, drůbež, koně, osli, kozy a bourec morušový. Významný je rybolov.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Povrch Itálie je celkově převážně hornatý. Na severu se nacházejí Italské Alpy, jižněji úrodná Pádská nížina a na Apeninském poloostrově pohoří Apeniny. Údolí byla modelována ledovci, které zanechaly četná jezera - Lago di Garda, Lago Maggiore, Lago di Como. Významné vodní toky jsou řeky Po (Pád), Tevere (Tibera) a Arno. Itálie leží na styku dvou litosférických desek, což má za následek seismickou aktivitu - zemětřesení a sopečná činnost. V Itálii, přesněji na ostrově Sicílie, leží nejvyšší činná evropská sopka - Etna (3323 m n. m.). Z větších ostrovů náleží vedle Sicílie i hornatý ostrov Sardinie. Podnebí je většinou středomořské subtropické, na severu mírné. V Alpách je klima velehorské. Na severu klesají lednové teploty na 0°C, červencové dosahují 22°C. V jižní části činí lednové teploty 12°C, červencové až 28°C.

HISTORIE
Od 4. do 5. století se na území dnešní Itálie rozkládala římská říše. Po jejím rozpadu zasahoval do Itálie vliv byzantské říše a Germánů. Od 10. století rostl význam italských republik. V 16. století ovládali Itálii Habsburkové, v 18. století se území rozdělilo mezi Rakousko, Španělsko a Savojsko. Konec 18. století se nesl ve znamení francouzské nadvlády. Po roce 1815 bylo vytvořeno Království obojí Sicílie a Sardinské království a byly obnoveny dřívější státy. 17.3.1861 bylo vyhlášeno sjednocené Italské království. Roku 1946 se Itálie stala republikou.

Základní údaje
Poloha jižní Evropa
Rozloha 301 323 km2
Sousedící státy Rakousko, Francie, Švýcarsko, Slovinsko, San Marino, Vatikán
Nejvyšší bod Monte Bianco 4 807 m n.m.
Nejnižší bod hladina moře 0 m n.m.
Přístup k moři ano
Počet obyvatel 57 510 000 (1997)
Hlavní město Roma (2 805 000 obyvatel)
Podíl městských obyvatel 70%
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva 0,3% (1991-1996)
Náboženství římští katolíci 85%, ateisté 14%
Etnické složení Italové 95%, Sardiňané 2,5%, Rétové 1%, ostatní 1,5%
% analfabetů 3%
Očekávaná délka života M 74,1; Ž 80,5 (1996)
Úřední jazyk italština
Státní zřízení republika
Integrace OSN, EU, OECD, NATO, G8
HNP/obyvatel 19 880 USD (1996)
Měna 1 Euro = 100 eurocentů