EKONOMIKA
Velmi vyspělý průmyslově-zemědělský stát, 3. nejvyspělejší v Evropě a 6. nejvyspělejší na světě. Nejvyspělejší stát jižní Evropy. Nerostné bohatství je rozmanité, ale slabé, v menší míře se těží hnědé uhlí, ropa a zemní plyn, olovo, zinek, mangan, stříbro, pyrity, uran, sůl, síra, mramor a kaolín. Mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem jsou stále velké rozdíly v ekonomické situaci. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství - výroba automobilů (Fiat, Alfa Romeo, Ferrari, Lamborghini), motocyklů (Cagiva, Piaggio), vysokorychlostních vlakových souprav (Pendolino, Cisalpino), lodí a letadel, těžební, metalurgický, elektronický, elektrotechnický, chemický, petrochemický, textilní, obuvnický, papírenský, kožedělný a potravinářský průmysl. Hlavní střediska průmyslu jsou Milano, Torino, Roma, Napoli, Bologna, Genova, Firenze a Palermo. Většina elektrické energie se vyrábí v tepelných elektrárnách. Itálie má hustou síť jedněch z nejkvalitnějších silnic (300 000 km, 7 000 km dálnic), významné jsou tunely. Železniční síť měří 20 000 km, elektrifikováno je přes 50%. Významná je letecká i lodní doprava. Celoroční význam má cestovní ruch - od rekreací u moře přes kulturní památky až po lyžování. V zemědělství převažuje rostlinná výroba - pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, kukuřice, oves, rýže), brambory, cukrová řepa, ovoce a zelenina, luštěniny a tabák. Chová se skot, ovce, prasata, drůbež, koně, osli, kozy a bourec morušový. Významný je rybolov.
PŘÍRODNÍ POMĚRY
Povrch Itálie je celkově převážně hornatý. Na severu se nacházejí Italské Alpy, jižněji úrodná Pádská nížina a na Apeninském poloostrově pohoří Apeniny. Údolí byla modelována ledovci, které zanechaly četná jezera - Lago di Garda, Lago Maggiore, Lago di Como. Významné vodní toky jsou řeky Po (Pád), Tevere (Tibera) a Arno. Itálie leží na styku dvou litosférických desek, což má za následek seismickou aktivitu - zemětřesení a sopečná činnost. V Itálii, přesněji na ostrově Sicílie, leží nejvyšší činná evropská sopka - Etna (3323 m n. m.). Z větších ostrovů náleží vedle Sicílie i hornatý ostrov Sardinie. Podnebí je většinou středomořské subtropické, na severu mírné. V Alpách je klima velehorské. Na severu klesají lednové teploty na 0°C, červencové dosahují 22°C. V jižní části činí lednové teploty 12°C, červencové až 28°C.
HISTORIE
Od 4. do 5. století se na území dnešní Itálie rozkládala římská říše. Po jejím rozpadu zasahoval do Itálie vliv byzantské říše a Germánů. Od 10. století rostl význam italských republik. V 16. století ovládali Itálii Habsburkové, v 18. století se území rozdělilo mezi Rakousko, Španělsko a Savojsko. Konec 18. století se nesl ve znamení francouzské nadvlády. Po roce 1815 bylo vytvořeno Království obojí Sicílie a Sardinské království a byly obnoveny dřívější státy. 17.3.1861 bylo vyhlášeno sjednocené Italské království. Roku 1946 se Itálie stala republikou.
|
| Základní údaje
|
| Poloha
|
jižní Evropa
|
| Rozloha
|
301 323 km2
|
| Sousedící státy
|
Rakousko, Francie, Švýcarsko, Slovinsko, San Marino, Vatikán
|
| Nejvyšší bod
|
Monte Bianco 4 807 m n.m.
|
| Nejnižší bod
|
hladina moře 0 m n.m.
|
| Přístup k moři
|
ano
|
| Počet obyvatel
|
57 510 000 (1997)
|
| Hlavní město
|
Roma (2 805 000 obyvatel)
|
| Podíl městských obyvatel
|
70%
|
| Průměrný roční přírůstek obyvatelstva
|
0,3% (1991-1996)
|
| Náboženství
|
římští katolíci 85%, ateisté 14%
|
| Etnické složení
|
Italové 95%, Sardiňané 2,5%, Rétové 1%, ostatní 1,5%
|
| % analfabetů
|
3%
|
| Očekávaná délka života
|
M 74,1; Ž 80,5 (1996)
|
| Úřední jazyk
|
italština
|
| Státní zřízení
|
republika
|
| Integrace
|
OSN, EU, OECD, NATO, G8
|
| HNP/obyvatel
|
19 880 USD (1996)
|
| Měna
|
1 Euro = 100 eurocentů
|
|