EKONOMIKA
Zemědělsko-průmyslový stát, jedna z bývalých svazových republik. Nerostné zdroje jsou velmi omezené, těží se pouze rašelina a jantar. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenský, elektrotechnický, potravinářský, textilní, obuvnický, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Hlavní centra průmyslu jsou města Vilnius (hlavní město), Kaunas, Klaipeda a Šiavliai. Podílem elektřiny z jaderných elektráren (85%, jaderná elektrárna Ignalina) je Litva na prvním místě na světě. V zemědělství převažuje živočišná produkce. Chová se skot, prasata, drůbež a koně. Pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, žito), brambory, cukrová řepa a zelenina.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Povrch Litvy je převážně rovinný nížinný, pouze na východ zasahuje Baltské pohoří. Následkem pleistocenního zalednění má Litva bohatou říční síť (Nemunas, Vilija, Venta), četná malá jezera, slatě, močály a rašeliniště. Podnebí je mírné, relativně chladé, s kontinentálním vlivem. Průměrná lednová teplota na pobřeží Baltského moře činí -4°C, červencová na témže místě 16°C. Ve Vilniusu klesají lednové teploty na -6°C, červencové dosahují až 18°C. Průměrný roční srážkový úhrn je 650 mm.

HISTORIE
V roce 1240 vzniklo Velkoknížectví litevské. Roku 1386 byla vytvořena personální unie s Polskem. 1702-1706 okupace švédskými vojsky. 1795 byla Litva připojena k Rusku, 18.2.1918 získala nezávislost. V roce 1940 byla Litva připojena k SSSR. Nezávislost vyhlásila 6.9.1991.