EKONOMIKA
Velmi rozvinutý průmyslový stát s významným bankovním sektorem a s nejvyšší životní úrovní na světě. Významné finanční centrum Evropské unie. Těží se pouze stavební suroviny a sádrovec. Hlavním průmyslovým odvětvím je hutnictví - ocelářství, menší význam má kožedělný, textilní a potravinářský průmysl. Centra průmyslu jsou města Luxembourg, Esch-sur-Alzette a Ettelbrück. Elektřinu vyrábějí převážně hydroelektrárny, významný je i dovoz elektřiny. Lucembursko výrazně podporuje export. Služby se na hrubém národním produktu podílejí ze dvou třetin. V Luxembourgu sídlí Evropský parlament a Evropský soudní dvůr. Významný je cestovní ruch. Celní a hospodářská unie s Nizozemskem a Belgií. Pěstuje se obilí (pšenice, ječmen), brambory a vinná réva. Chová se skot, prasata a drůbež.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Na severu státu se rozkládá vrchovina Ösling (Ardeny). Střední a jižní část Lucemburska je tvořena zvlněným krajem zvaným Gutland. Významné řeky jsou Moselle a Surea. Podnebí je mírné s oceánským vlivem. Průmerné lednové teploty činí 2°C, červencové až 17°C. Průměrný roční úhrn srážek je 900 mm.

HISTORIE
Roku 963 získalo Lucembursko statut hrabství v rámci Svaté říše římské. Karel IV. povýšil v roce 1354 Lucembursko na samostatné vévodství. V 16. století patřilo Lucembursko Španělům, 1713 bylo vráceno Habsburkům. Následně získala Lucembursko Francie. Po pádu Napoleona I. se ale stal lucemburským panovníkem nizozemský král Vilém I. Nezávislost na Nizozemsku získalo Lucembursko v roce 1867.