EKONOMIKA
Poměrně vyspělý průmyslově-zemědělský stát, jeden z nejvyspělejších států bývalého východního bloku. Těží se černé a hnědé uhlí, bauxit, v menším rozsahu také ropa, zemní plyn a uran. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenský - výroba autobusů (Ikarus), vagónů a říčních lodí, hutnický, chemický, petrochemický, elektrotechnický, textilní a potravinářský průmysl. Hlavní průmyslová střediska jsou Budapest (hlavní město), Miskolc, Gyõr, Székesfehérvár, Debrecen. V produkci elektrické energie se tepelné elektrárny produkcí zhruba vyrovnají jaderné elektrárně Paks. Cestovní ruch je nejvýznamnější v Budapesti a na jezeře Balaton. V zemědělství převažuje rostlinná výroba. Pěstuje se zejména obilí (pšenice, ječmen, kukuřice, žito), brambory, cukrová řepa, ovoce a zelenina. Chová se skot, prasata, drůbež a koně.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Východní část Maďarska vyplňuje Velká uherská (Panonská) nížina s Alföldem. Na severu se rozkládají hornatiny - Börzöny, Mátra a Bükk. Nejdůležitější řeky jsou Duna, Tisza, Dráva a Rába, největší jezera jsou Balaton (595 km²) a Fert. Podnebí Maďarska je mírné kontinentální s oceánským vlivem na severozápadě. Průměrná lednová teplota klesá na -2°C, červencová vystupuje až na 22°C. Průměrný roční srážkový úhrn je 650 mm.

HISTORIE
Od 1. století př. n. l. až do 5. století n. l. bylo Maďarsko součástí římské provincie Panonie. V 6. století bylo centrem avarské říše. Koncem 10. století, po příchodu maďarských kmenů, vzniklo Uherské království. 1241-1243 bylo Maďarsko pustošeno Turky, v letech 1540 až 1699 bylo pod jejich nadvládou. Roku 1687 se Uhry staly habsburskou državou. 1848-1849 byla vyhlášena nezávislost. V roce 1867 vzniklo Rakousko-Uhersko, po jehož rozpadu po 1. světové válce ztratilo Uhersko přes dvě třetiny území.