EKONOMIKA
Vysoce rozvinutý průmyslový stát s vysokou životní úrovní. Třetí nejvyspělejší stát na světě a nejvyspělejší stát Evropy. Rozdíly mezi oběma částmi země (bývalé Západní a Východní Německo) jsou ale dosud značné a projevují se v kvalitě infrastruktury a nezaměstnanosti. Těží se černé a hnědé uhlí, ropa a zemní plyn, draselné soli, železná ruda, měď, zinek, nikl, olovo, kuchyňská sůl a tuha. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství - výroba automobilů (Audi, BMW, Mercedes-Benz, Volkswagen, Opel, Ford, Porsche, Man), autobusů, lodí, lokomotiv, vagónů, obráběcích strojů, jemné optiky, dále hutnický průmysl, těžební, chemický, petrochemický, elektronický, elektrotechnický, textilní, obuvní, farmaceutický, papírenský, potravinářský průmysl a průmysl stavebních hmot. Hlavní průmyslové zóny jsou konurbace Ruhrgebiet (Porúří), Saarland (Sársko), Sachsen (Sasko). Hlavní střediska průmyslu jsou města Berlin, Hamburg, Hannover, Bremen, Köln, München, Frankfurt am Main, Stuttgart, Ingolstadt. Většina elektrické energie se vyrábí v tepelných elektrárnách, 30% připadá na jaderné elektrárny a zbytek a vodní a větrné elektrárny. Bývalé západoněmecké spolkové země mají velmi hustou a kvalitní síť silnic, dálnic i železnic (vysokorychlostních). Komunikace ve východní části byly postaveny před 2. světovou válkou a prakticky se nezměnily, a proto je jejich stav o poznání horší než na západě. Velký význam má vodní a letecká doprava. Letiště ve Franfurtu nad Mohanem se řadí k předním světovým vzdušným přístavům. V zemědělství převládá rostlinná výroba. Pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, oves, kukuřice, žito), brambory, cukrová řepa, luštěniny, řepka, ovoce a zelenina, chmel. Chová se skot, prasata, ovce, kozy, drůbež, koně.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Sever Německa zaujímá Severoněmecká nížina, vzniklá činností pleistocenního ledovce. Střední část SRN vyplňuje Středoněmecká vysočina (Harz, Erzgebirge, Thüringer Wald). Západně leží Porýnská vrchovina, východně Bayerischer Wald a jihozápadně Schwarzwald. Jih země zaujímají Alpy. Nejdůležitější řeky jsou Rhein (Rýn), Elbe (Labe) a Donau (Dunaj). V severní části státu jsou četná jezera, koncentrovaná zejména v oblasti Meklenburské jezerní plošiny. Na severu a zápdě je oceánské podnebí, směrem na jih a na východ vzrůstá vliv kontinentality. Průměrné lednové teploty klesají na severu na 0°C, v jižních oblastech na -2°C. Červencové teploty dosahují 16°C na severu, 20°C na jihu. Průměrný roční úhrn srážek je na severu kolem 600 mm, ve střední části 800 mm a na jihu v Alpách přes 2000 mm.

HISTORIE
V 1. století ležela na území dnešní SRN římská provincie Germania. Roku 486 byla založena franská říše. Na přelomu 9. a 10. století se rozpadla na jednotlivá vévodství (bavorské, saské, švábské, franské a lotrinské). V roce 962 se Německo stalo centrem Svaté říše římské. Roku 1871 vzniklo Německé císařství. Po 1. světové válce se Německo stalo republikou. Od roku 1933 obsazovalo četná cizí území, ale po porážce ve 2. světové válce je ztratilo. Rozdělilo se na okupační zóny - americkou, britskou, francouzskou a ruskou. Roku 1949 se americká, britská a francouzská zóna sloučily a vznikla Spolková republika Německo ("Západní Německo"), zatímco Sovětský svaz ze své zóny vytvořil Německou demokratickou republiku ("Východní Německo"). 3.10.1990 došlo ke sloučení obou částí.