EKONOMIKA
Průmyslově-zemědělský stát, řadící se k nejméně rozvinutým zemím Evropské unie. Řecko je poměrně bohaté na nerostné zdroje, těží se hnědé uhlí, bauxit, ropa, železná ruda, olovo, nikl, zinek, stříbro, magnezit a mramor. Nejdůležitější průmyslová odvětví jsou těžební, strojírenský - stavba lodí, chemický, textilní a potravinářský průmysl. Hlavní centra průmyslu jsou města Athína, Peiraias a Thessaloníki. Elektřina se vyrábí prakticky pouze v tepelných elektrárnách. Úroveň dopravní infrastruktury vzrostla během posledních 30 let. Velmi velký význam má námořní doprava a také cestovní ruch - moře a antické památky. V zemědělství převládá rostlinná výroba, pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, oves, kukuřice, rýže), brambory, cukrová řepa, tabák, slunečnice, bavlna a ovoce a zelenina. Chová se skot, prasata, ovce, kozy, drůbež, koně, osli a bourec morušový.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Hornatý přímořský stát se seismickou činností. Na západě vystupuje pohoří Pindos, východně Olimpos, mezi nimi leží nížina Thessália. Na severozápadě se rozkládá Thrácko-makedonský masív. K Řecku se řadí i četné ostrovy a souostroví - Kríti (Kréta), Ródos (Rhodos), Kykládes (Kykladské ostrovy) a Sporádes. Největší jezero je Prespanské. Řeky jsou krátké a nepříliš významné. Podnebí je subtropické středomořské. Průměrné lednové teploty činí 5°C až 12°C, červencové dosahují od 24°C až do 27°C. Průměrný roční úhrn srážek klesá od severu (1300 mm) k jihu a východu (300 mm).

HISTORIE
V 10.-5. století př. n. l. na území dnešního Řecka byly roztroušeny městské státy. Od 2. poloviny 4. století př. n. l. bylo Řecko pod makedonským vlivem, od roku 146 př. n. l. pod vlivem římské říše. Po rozpadu římského impéria připadlo Řecko pod Byzanc. Od roku 1453 nálaželo Řecko k osmanské říši, 1822 vyhlásilo nezávislost.