EKONOMIKA
Velmi vyspělý průmyslový stát s velmi přísnou daňovou soustavou a prvotřídní sociální a zdravotnickou péčí. Jeden z nejrozvinutějších států na světě. Velké nerostné zásoby - těží se železná ruda, měď, olovo, zinek, fosfáty, stříbro, zlato a rašelina. Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební průmysl, strojírenský - výroba automobilů (Volvo, Saab, Scania), letadel (JAS), lodí, zbraní, lesnické a zahradní techniky (Husqvarna), energetických zařízení, dále dřevozpracující - celulóza (3. místo na světě), nábytek, papírenský průmysl, hutnický, elektrotechnický (mobilní telefony Ericsson), chemický a potravinářský průmysl. Hlavní centra průmyslu jsou města Stockholm (hlavní město), Göteborg a Malmö. Ve výrobě elektřiny si jsou hydroelektrárny a jaderné elektrárny přibližně vyrovnány. Švédsko má kvalitní a moderní dopravní infrastrukturu. Velký význam má námořní a letecká doprava. V zemědělství převládá živočišná výroba - chová se skot, prasata, ovce, drůbež, sobi a zvěř na kožešinu. Pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, oves), brambory, cukrová řepa a řepka. Velmi vysokého významu dosahuje těžba dřeva.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Centrální, severní a severozápadní část Švédska zaujímá Skandinávské pohoří, rozbrázděné údolími s krátkými, ale prudkými řekami a ledovcovými jezery. Jih Švédska má nížinný charakter. Švédsko má několik rozlehlých jezer, z nichž největší jsou jezera Vänern, Vättern a Mälaren. Podnebí je mírné kontinentální, na jihozápadě oceánské a na severu subarktické. Průměrná lednová teplota je od -1°C do -14°C, červencová 18°C, respektive 13°C. Výrazné srážkové rozdíly - 1000 mm na severu a na západě, 400 mm na severovýchodě.

HISTORIE
V 5.-6. století vznikl kmenový svaz Svéde. V 11, století došlo k ustavení státu. Ve 12. století bylo připojeno Finsko, od roku 1319 do roku 1343 unie s Norskem, od 1389 s Dánskem. Do roku 1523 Kalmarská unie s Dánskem i Norskem. V letech 1814-1905 unie s Norskem.